Téměř ve všem. S tím sice nemusíte úplně souhlasit, ale mnozí lidé, které jsem vyučoval, k tomuto poznání nakonec došli. Pro vás ostatní mám zkratku, kterou je tento článek. Než vám poskytnu konkrétní seznam, tak se podívejme nejprve na těch pár věcí (abych byl spravedlivý), v čem je jednodušší čeština.
- Čeština má jednodušší pravopis (i přes všechna ta vyjmenovaná slova, pravidla o užívání „i“ a „y“, „z“ a „s“ a stovky všelijakých výjimek), protože se u nás píše tak, jak se čte. V angličtině se musíme učit zvlášť výslovnost a pravopis.
- Čeština má jednodušší přízvuk. Má jej vždy na první slabice. Anglický přízvuk se řídí jinými pravidly, což nám ze začátku může ztěžovat porozumění (obzvlášť, pokud ta pravidla neznáme – a ve školách a v kurzech se téměř neučí, což je velká chyba).
- Čeština nemá členy (členy mají ale například i němčina, francouzština, španělština a italština).
- Čeština má jen tři gramatické časy (v tom se ale opět liší od výše uvedených jazyků).
A teď se podívejme na to, v čem je jednodušší angličtina.
- Angličtina nezná skloňování, takže nemá žádné pády a tedy ani žádné skloňovací vzory. Není potřeba se učit žádné koncovky, kmeny, ohýbání slov, vzory, měkčení apod.)
- Angličtina nemá gramatické rody, takže se není potřeba učit, co je „ta“, „ten“ anebo „to“. Kdysi se mě jeden Angličan ptal, podle čeho se v češtině pozná, že stůl je „ten“ a židle je „ta“. Podle čeho připodobňujeme neživé věci k ženám, mužům nebo věcem. Co byste mu na to řekli?
- Angličtina nemá kategorii slovesného vidu.
- Angličtina nemá žádné slovesné třídy, takže se všechna slovesa časují stejně (až na pár výjimek). Cizinci učící se česky zápasí s komplikovanými tabulkami časovacích vzorů a mnozí to vzdají.
- Angličtina používá daleko více sloveso „být“ než čeština. Čeština má téměř na všechno zvláštní slovo. Angličtina je více úsporná a prostá. Běžně si tak vystačí s menším počtem slov než čeština.
- Angličtina bývá často předvídatelná. I když neznáte nějaké slovo, s určitými zkušenostmi jej pak dokážete odhadnout nebo si dovodit jeho význam. To v češtině prakticky nejde.
- Angličtina se jako jazyk neustále zjednodušuje a zbavuje se zbytečných pravidel. Čeština změny ráda nemá.
- V angličtině mívá leckdy podstatné jméno stejný tvar jako přídavné jméno a dokonce i sloveso. Tím opět klesá počet slov, která je potřeba se naučit.
- Angličtina má obecně jednoduchá pravidla a poměrně málo výjimek. V tom je jednodušší než jakýkoliv jiný z výše uvedených jazyků.
O všech těchto skutečnostech se můžete přesvědčit na on-line kurzu Svobodné angličtiny, kde na tyto věci často narážíme při srovnávání s češtinou. Tento seznam je sice informativní, ale nenahradí skutečnou zkušenost, kterou můžete zažít v konkrétních situacích na konkrétních příkladech, kde si uvědomíte, jak to vše funguje v praxi.
Martin Thorovský